Oh, Honey!

Jak se člověk v New Yorku stane včelařem?

Naštěstí je od roku 2010 v New Yorku opět možné legálně včelařit. Zhruba od roku 1999 to bylo zakázané. Tehdejší starosta Rudolph Giuliani vydal zákon zakazující chov exotických zvířat, včetně včel, takže stejný zákon, který zakazoval chovat doma tygra, zakazoval i včelařství. Lidé, kteří se rozhodli bojovat za revizi tohoto zákona, nakonec uspěli a včely medonosné byly ze seznamu vyškrtnuty. Díky tomu jsem v roce 2012 v zimě absolvoval čtyři včelařské kurzy a pak jsem si našel tuhle zahrádku v Queensu. První den, kdy jsem začal včelařit, jsem se opravdu bál, protože mě výuka nepřipravila na to, jaké to opravdu je pracovat s úlem, ve kterém v té době bylo 12 000 včel. Teď jich mám kolem sebe při každé sklizni přibližně 50 000. Včelařem se tedy skutečně stanete jen díky zkušenostem – a to trvá roky. Nakonec jsem se vyučil včelařským mistrem na Cornell University ve státě New York.

 

Takže můžete své znalosti předávat dál?

Vyučovat se mi nechce, ale rád budu mentorem. Pokud za mnou někdo přijde s tím, že chce chovat včely, a věnuje mi svůj čas, rád se s ním podělím o své znalosti. Chci lidem přiblížit naši profesi. V posledních letech mě často zvou do škol, abych studentům vyprávěl o včelách. To mě baví – vezmu s sebou pozorovací úl, aby se děti mohly podívat dovnitř, dáme jim med, který si mohou vzít domů, a nakonec se mohou na cokoliv zeptat… prostě skvělá zábava. V prvním roce jsem měl dvě školy a v minulém roce čtyři. A letos to vypadá na osm. Přijde mi to legrační. Je to jako být učitelem, ale bez otravného papírování!

 

Kolik máte včelstev nebo stanovišť?

Mám 11 různých stanovišť. Šest z nich je v Queensu a ještě mám čtyři na severu státu. Nebo možná už jen tři – jedno z nich je na pozemku mé dcery a právě se ho pokusil zničit medvěd. Zajímavé je, že medvědy med vlastně až tak moc nezajímá. Zajímají je bílkoviny – včelí larvy. To samozřejmě není zdaleka tak roztomilé jako představa medvěda s hrncem medu. 
Ale to je jedno, teď budu mít každopádně nové stanoviště na Manhattanu – na střeše vašeho hotelu!

 

Je nějaký rozdíl mezi chovem včel ve městě a na venkově?

Ano, ve městě je výnos medu z každého úlu menší, ale mám pocit, že ve městě jsou včely zdravější. Zní to paradoxně, ale je to proto, že ve městě v podstatě neexistuje zemědělství. To znamená minimum pesticidů. Všichni si myslí, že znečištění životního prostředí je v New Yorku velký problém, ale naše město je čistší než kdykoli předtím. Vždycky jsem bydlel v Brooklynu a Queensu. Vzpomínám si, že když jsem se jako dítě podíval z okna na město, bylo šedivé. Teď je vidět modrá obloha. Město jsme opravdu velmi dobře vyčistili, takže se nemusím obávat žádného skutečného znečištění. Naopak na venkově mám přátele, kteří přišli o svá včelstva, protože farmář ze sousedství používá geneticky modifikované rostliny a pesticidy. Včely na venkově tak žijí v mnohem nebezpečnějším prostředí.

 

Když už jsme u nebezpečí, dokážete ještě spočítat, kolikrát jste dostal žihadlo?

Ne, a ani to nechci zkoušet. Moje dcera se letos vdávala a donutila mě slíbit, že se týden předtím budu držet dál od včel. Jednou jsem totiž dostal žihadlo a otekla mi půlka obličeje. Dcera nechtěla, abych na svatebních fotkách vypadal jako Quasimodo. Ale mám dobrý příklad: pořádám v této komunitní zahradě zážitkovou akci „Přijď a poznej včely“. Lidé přijdou a pak si povídáme o včelách a ochutnáváme med. V průběhu let se tu vystřídalo více než 200 lidí a celkem jsme tu měli pět žihadel. A všechna jsem dostal já! Vždycky to odnesly prsty, protože jsem včelu omylem přimáčkl. Na tom je vidět, že pokud se chováte správně, nemáte se čeho bát. Ani já samozřejmě nechci dostat žihadlo. Ani ne tak proto, že to bolí, ale proto, že to včely rozčiluje, když některá z nich umře. Včelstvu pak trvá asi den, než se zase uklidní. A pokud nejsou v klidu, neprodukují med. Proto se snažím udržovat své včely v co největší pohodě a spokojenosti, abychom měli více medu.

Jak včely v tomto městě hledají potravu?

Včely mají jedinečný zrak. Na rozdíl od nás vidí i v ultrafialovém spektru. Existují květiny, které mají ultrafialové barvy. Díky tomu dokážou včely rozpoznat pole květů i z velké výšky. Rozdíl mezi včelami medonosnými a ostatními včelami spočívá v jejich komunikačních schopnostech. Když najdou dobrý zdroj potravy, vrátí se do úlu a řeknou o tom ostatním. A všem svým sestrám přinesou malou ochutnávku. Předvádějí taneček, při kterém vrtí zadečkem, aby ostatním sdělily, jak jsou daleko a kterým směrem mají letět. Navigaci jim pak usnadňuje slunce.

 

Naše včely budou žít vysoko na střeše. Jak přesně to bude fungovat?

I pro mě to bude nová zkušenost, protože zatím jsem měl úl jen ve čtvrtém patře a střecha hotelu je ve 30. patře. Ale když jsem tam byl, všiml jsem si skupinky stromů v Memorial Garden. Jsou to lípy a ty jsou opravdu velmi dobrým zdrojem nektaru. Naše včely budou létat přímo tam. Nejvíce nektaru pak budou mít v červenci, kdy tyto stromy kvetou. Mám v plánu začít se dvěma úly a během hlavní sezóny bude v každém z nich asi 50 000 včel.

 

Jaké jsou vaše plány do budoucna?

No, hlavně doufám, že bude moje včelařství prosperovat. V roce 2018 jsem založil neziskovou organizaci s názvem Queens Beekeepers Guild, kterou chci i nadále podporovat. Je to organizace, která chce kromě včelařů oslovit i obyčejné lidi, aby viděli, co se děje v přírodě. Každý rok v září se na mě totiž obracejí lidé s tím, že potřebují pomoc, protože mají doma včely – a přitom to není pravda. Mají doma vosy. Asi bych začal tím, že jim vysvětlím rozdíl mezi včelami, vosami a sršni a ukážu jim, jak vypadá vosí nebo sršní hnízdo. Třeba mi pak lidé přestanou volat, abych jim ho odstranil. To totiž trochu děsí i mě! Náš nový včelí policajt už je bohužel také neodstraňuje...

 

New York má včelího policajta?

Ano, už asi 15 let. Můžete mu zavolat, třeba když máte na zahradě včelí roj. On pak přijede, roj sebere a najde včelám nový domov.
 

Jak bychom se měli zachovat, když narazíme na včelí roj?

Důležité je zůstat v klidu. Jednou jsem stál uprostřed roje jen v šortkách a tričku. Včely na vás nezaútočí, protože nemají co chránit. Hledají nový domov. A tak poletují kolem, naráží do sebe nebo možná i do vás, dokud nenajdou místo, kde si sednou a vyčkávají. Mezitím vyšlou zvědy, kteří mají za úkol najít pro kolonii nový domov. A právě tady přichází na řadu náš včelí policajt. Buď roj vysaje speciálním vysavačem, nebo pokud sedí na stromě, umístí pod něj krabici a setřese ho do ní. Dokud je tam královna, včely jsou spokojené a následují ji. Někteří včelaři dokonce volí zdlouhavou metodu, při které chytí královnu, umístí ji do krabice a pak čekají několik hodin, dokud se k ní včely samy nepřesunou. Pak už si jen krabici vyzvednou. Ale my Newyorčané máme rádi rychlou práci, takže většinou používáme vysavače. Je to díky tomu i napínavější!